Národní přírodní památka (NPP) Chropyňský rybník ve stejnojmenném městečku Chropyně se ve víkendových dnech 24. a 25. dubna 2021 stala poněkud nečekaně místem s neobvykle vysokou koncentrací milovníků a pozorovatelů ptactva nebo-li birdwatcherů. V tomto konkrétním případě nebyla důvodem místní početná kolonie racků chechtavých (Chroicocephalus ridibundus) připravující se za typického rámusu a zdánlivého chaosu na společné hnízdění, ani kolorit místní avifauny – samice labutě zpěvné (Cygnus columbianus). Ta je mimochodem v těchto dnech hlasově taktéž velice výrazná a jen stěží přeslechnutelná. Ostatně její familiární pojmenování Zpěvanka nevzniklo jen tak náhodou a pravidelní návštěvníci této lokality nebo místní obyvatelé a tom vědí své.

Co ale nebylo na první pohled tak viditelné a už vůbec ne nápadné, byl výskyt jednoho jediného a zcela konkrétního racka. Racka, který svou velikostí a celkovou vizáží až nápadně připomíná právě zde početného racka chechtavého. A hledejte jej v neustále se hašteřícím, překřikujícím a přeletujícím shluku těl čítajícím hrubým odhadem cca 5.000 jedinců. A proč to tito birdwatcheři podstupovali s takovým nadšením a odhodláním? A právě v těchto 2 dnech? Vysvětlení je sice velice jednoduché, i když zřejmě nebude pro neodbornou veřejnost okamžitě zcela jasné a srozumitelné. Onou pověstnou jehlou v kupce sena se totiž stal dospělý jedinec racka tenkozobého (Chroicocephalus genei) ve stavebním šatu.

Ne, tento racek zde nechce hnízdit, dostal se sem z jakéhosi neznámého důvodu, který žene mořské živočichy do vnitrozemí. Možná silná bouře směřující od moře do nitra Evropy, možná jen neobvyklá potulka počítající se ve stovkách kilometrů nebo jen ztráta orientace dovedla tohoto racka až sem, do Chropyně. Vždyť jeho nejbližší hnízdní areál se nachází na severu Itálie, na pobřeží Jaderského moře. Dalším stanovištěm tohoto druhu je i pobřeží jižní Francie či Španělska. Můžeme se s ním také potkat i na pobřeží Černého moře (vlastně zde žije nejčetnější populace tohoto racka na evropském kontinentu), ale opět se bavíme o místech odsud hodně, ale opravdu hodně vzdálených. Charakteristickým místem výskytu je zkrátka mořské pobřeží, ať již se slanou či brakickou vodou. To ale Chropyňský rybník rozhodně není. Je tedy zřejmé, že se zde musí jednat o mimořádně vzácného a neočekávaného ptačího zatoulance. Což ale neplatí jen pro samotný Chropyňský rybník, ale vlastně pro celé území České republiky. Ano, tento racek, racek tenkozobý, je mimořádně vzácným zatoulancem v našich končinách. Vždyť do minulého víkendu byl tento druh oficiálně registrován v ČR jen jedinkrát, a to 11. 6. 2017 na rybnících u Hodonína. Jednodenní záznam, který navíc cca 2 roky unikal evidenci odborné Faunistické komisi při České společnosti ornitologické, která v rámci ČR eviduje a zaznamenává výskyt vzácných druhů ptáků, byl zpětně dohledán a publikován až poté, co už racek z lokality dávno zmizel. A nyní si představte, že tento druh je hlášen z hladiny Chropyňského rybníka jako aktuálně přítomný.

Není proto divu, že se tato zpráva v rámci početné skupiny milovníků ptactva šířila rychlostí blesku. A že se také část z nich rozhodla nenechat si ujít příležitost a zažít osobní setkání s tímto druhem, aniž by za ním musela vycestovat stovky kilometrů za hranice našeho státu. Proto ten zájem a koncentrované propátrávání hladiny, výkonné dalekohledy a fotoaparáty připravené zkontrolovat a zdokumentovat vzácného hosta. Vždyť kdo ví, jak dlouho se racek zdrží. Zcela jistě ví, že se nachází mimo svůj obvyklý areál výskytu, takže se dá předpokládat, že brzy zase odletí (což také řada ptačích zatoulanců zastižených u nás také dělá). To už ale nic nemění na tom, že druhý oficiálně vedený záznam racka tenkozobého v ČR bude zřejmě spojován s NPP Chropyňský rybník. A s víkendovými dny 24. a 25. 4. A kdoví kolik z nás (kteří jsme tohoto racka tady pozorovali), ještě kdy v rámci svého života dostaneme podobnou šanci se s tímto druhem potkat kdekoliv na území ČR. Byla to zcela jistě výjimečná příležitost, proto ten zájem. A ta upřímná a nefalšovaná radost těch, kteří jej opravdu zahlédli či snad i vyfotografovali.

Dospělý racek tenkozobý je, jak již bylo uvedeno, velikostně prakticky shodný s rackem chechtavým. V tomto jarním období se od něj ovšem odlišuje zcela bílou hlavou (není na ni žádná, ani sebemenší tmavá skvrnka), která je naopak typickým znakem ještě ne zcela dospělých racků chechtavých. A i těch je v těchto dnech na Chropyňském rybníce nemalý počet (minimálně několik desítek kusů), takže eventuální možná záměna je bez bližšího a detailnějšího pozorování docela jednoduchá a snadná. Determinace racka tenkozobého v terénu proto není úplně jednoduchá, a to ani přes to, že tento racek má trochu delší a štíhlejší zobák než zde několikrát zmiňovaný a v Chropyni početný racek chechtavý. Ostatně díky svému jemnému zobáku dostal tento racek české pojmenování racek tenkozobý. Je to skutečně velmi atraktivní a úhledný racek, který se nechová v kolonii ostatních racků nijak plaše a ostýchavě. Prostě plave a létá mezi nimi způsobem, který jej vůbec neodlišuje.

Racek tenkozobý byl poprvé zaregistrován na hladině NPP okolo 15:30 hod. v sobotu 24. 4. a zůstal zde až do setmění, kdy tu také pravděpodobně nocoval. Druhý den (tj. neděle 25. 4.) bych opět birdwatchery zaregistrován během dopoledních hodin. Nicméně od cca 13:00 hod. tohoto dne byl pozorován naposledy, jak se zvedá z hladiny a odlétá pryč. Od tohoto okamžiku (i přes pečlivou snahu dalších birdwatcherů) nebyl již v NPP Chropyňský rybník zaregistrován. Možná se opravdu v neděli krátce po poledni rozhodl, že se vrátí do areálu svého obvyklého výskytu. Nebo se jen tak dál bude toulat dalšími pro něj zřejmě neznámými lokalitami v ČR, možná zaletí i do některé ze sousedních zemí. Ale možná se zase vrátí a ještě nějaký čas stráví osamocen v místní kolonii racků chechtavých tady v Chropyni. Na tyto otázky zkrátka neumíme nyní odpovědět, musíme tomu dát trochu času. Ale ono vlastně je možná dobře, že všechno není dopředu čitelné a předvídatelné. To by zcela jistě takovéto překvapivé objevy ztratily výrazně ze svého kouzla a nádechu tajemna, jak je vůbec možné, že se toto vůbec ještě odehrává a že můžeme být i v dnešní době zaskočeni a překvapeni výskytem vzácného ptačího zatoulance. A to vše se právě o minulém víkendu odehrálo v Chropyni, malém městečku v okrese Kroměříž.

Foto: Jiří Šafránek