V posledním březnovém týdnu se na Šumvaldském rybníku na Uničovsku vyskytli nejméně dva břehouši černoocasí (Limosa limosa). V Česku patří tento pták mezi kriticky ohrožené druhy. Jeho pozorování je proto významnou událostí, neboť z naší krajiny v důsledku intenzifikace zemědělství a úbytku vlhkých luk jako hnízdní druh téměř vymizel.
V tomto období lze u samců pozorovat nádherné rezavohnědé zbarvení hlavy, krku a hrudi, které ostře kontrastuje s bílým břichem a černobílou páskou na ocasu, patrnou zejména za letu. Ptáka charakterizuje i velmi dlouhý, u kořene narůžovělý zobák, který je na špičce vybaven hmatovými tělísky. To umožňuje břehoušům nacházet potravu – bezobratlé živočichy – hluboko v bahně, aniž by kořist museli vidět.
Břehouši jsou tažní ptáci na dlouhou vzdálenost. Populace, které protahují přes střední Evropu, obvykle zimují v subsaharské Africe (např. v deltě řeky Senegal nebo v oblasti vnitrozemské delty Nigeru v Mali) či v jihozápadní Evropě (Španělsko, Portugalsko).
Při cestě na sever do hnízdišť v severní Evropě a Rusku překonávají tisíce kilometrů. Při tom využívají tzv. “stopover sites” – tahové zastávky, kde doplňují tukové zásoby nezbytné pro další let. Takovou zastávkou je nyní Šumvaldský rybník. Olomoucko a oblast Uničovska totiž leží na významné vnitrozemské tahové cestě.
Šumvaldský rybník ptákům nabízí v jarním období ideální podmínky: Obnažené bahnité břehy a mělčiny jsou bohaté na larvy hmyzu, korýše a měkkýše, široký přehled o okolí umožňuje ptákům včas detekovat predátory (např. motáka pochopa).
Kolísající hladina rybníka vytváří tzv. limicolní stanoviště, která jsou pro bahňáky klíčová, ale v naší kulturní krajině čím dál vzácnější.
Výskyt břehouše v této lokalitě potvrzuje, že i menší vodní plochy mohou hrát v mezinárodním kontextu ochrany ptactva zásadní roli jako bezpečné přístavy pro odpočinek během náročné migrace.