V půlce letošního května jsme uspořádali pro 17 nadšených účastníků ornitologickou Expedici Šumava. Tato vícedenní výprava za ptáky a přírodou se konala v termínu 13.-17. 5. 2026 se základnou v Borových Ladech poblíž Prachatic, odkud jsme vyjížděli na různá místa a poznávali odlišné tváře našich jihozápadních pohraničních hor, jejich ptačí obyvatele a prostředí, v němž žijí. Akce navázala na naši loňskou úspěšnou a taktéž vícedenní Expedici Blatensko, která proběhla na začátku června 2025 v rybniční krajině Jihočeského kraje. 

Letos bylo v plánu během pěti dní strávených v jihozápadním cípu Česka, na území CHKO a Národního parku Šumava, pozorovat ptáky navázané na různé biotopy, jelikož tento úsek Šumavy je co do krajiny velmi pestrý – a tomu odpovídá i zastoupení ptačích druhů. A skutečně, podařilo se nám zaznamenat téměř 100 druhů ptáků (většinu vizuálně, jen pár druhů pouze na dálku sluchem) včetně zdejšího magnetu – tetřívka obecného.

Zajímavý program na každý den nám připravil a také nás provázel ornitolog Národního parku Aleš Vondrka. Díky němu jsme mohli nahlédnout i “pod povrch” zdejší krajiny a dozvědět se informace a souvislosti nejen o ptácích a dalších živočiších, ale i z historie, botaniky a lesnictví, jejichž kombinace utvářela zdejší specifický region na pomezí Čech, Německa a Rakouska. Za inspiraci směřovat naši ornitologickou expedici právě sem děkujeme Petrovi Pavlíkovi z Jihočeského ornitologického klubu.

Úvodní seznámení s ptáky typických zdejších biotopů – rašelinných slatí a horských luk

Naše terénní pozorování začalo hned ve středu v podvečer v okolí Borových Lad. Na lokalitě Vyhlídka, což je fragment přirozeného smíšeného suťového lesa, bylo plno lesní drobotiny a taky se ukázala linduška lesní. Ještě před setměním jsme se přesunuli k jezírku na Chalupské slati. Na jezírku plavaly čírky obecné, poláci chocholačky a potápky malé. Slyšet o sobě dávali budníčci menší i větší, pěnkavy a další.

Čtvrteční ráno patřilo brzkému vstávání. Po šesté ranní jsme obsadili pozorovací věž na Jezerní slati. Trpělivost v chladném ránu byla odměněna: ukázal se tokající tetřívek obecný, později na slať přiletěl i majestátní jeřáb popelavý, z okolních jehličnanů přelétla čečetka zimní. Dopolední pochod horskou smrčinou přes Tetřev na Kvildu byl docela namáhavý a ten další po přejezdu pod zaniklou osadu Zhůří u Rejštejna taky. Náš seznam se ale obohatil nejen o kosa horského, bramborníčky hnědé a pěnici hnědokřídlou. Bohužel jen z dálky, ale přece, jsme zaslechli datlíka tříprstého (u čehož bohužel zůstalo až do konci akce).

Jak říkal náš průvodce Aleš: „Na Šumavě si ptáky musíme ‘vychodit’, u nás to není jako dole na rybnících.” Některé účastníky delší přesuny zprvu trochu překvapily, ale jinak na Šumavě, kde se střídají údolí s kopci, do sebe natáhnout typické biotopy nejde. A přejezdy autem by nás dnes připravily o překrásné výhledy a mnohotvarou krajinu s lesy a pastvinami a palouky.

Změna biotopu: bohatý Vltavský luh a husté lesy kolem Stožecké kaple

Páteční program byl nejprve zaměřen na klenoty Vltavského luhu. Dopoledne jsme strávili u Soumarského mostu, kde proběhla úspěšná revitalizace průmyslově těženého rašeliniště, a zajímavý biotop zde tvoří i meandrující řeka a na ni navazující porost. Povedlo se nám pozorovat opět jeřába popelavého, taky přelet bekasin otavních a všechny druhy sýkor, co u nás jsou. 

Ze Stožce jsme přes komplex mokřadních luk vystoupali ke Stožecké kapli, v jejímž okolí se nachází první generace suťového lesa po pralese. Na lukách byli lindušky lesní, strnadi obecní a ťuhýci, ozývala se bekasina otavní. Poblíž kaple každý rok hnízdí (před veřejností utajeně) hnízdo přísně chránění sokoli stěhovaví. Byli tam!

Sobotní šachová partie s deštěm: schovávaná v záchranné stanici a ptáci biotopu Olšina

V sobotu doznal plánovaný program kvůli hlášenému nepříznivému počasí, které se promítlo do reality už ráno při pohledu z okna penzionu, změn, které však byly nesmírně atraktivní. Hustý déšť nemají rádi nejen lidi, ale ani ptáci. Místo původního Plešného jezera jsme se proto dopoledne vydali na záchrannou stanici pro zraněné ptáky v Klášterci, kde jsme – chráněni střechou – měli možnost nahlédnout pod pokličku péče o jedince, kteří neměli v životě štěstí.

No a pak už skoro nepršelo. Přesunuli jsme se na severovýchodní konec vodní nádrže Lipno. Nedaleko Horní Plané se zde nachází jeden z nejvýše položených rybníků v Čechách (731 m n. m.), Olšina. Naučná stezka vedoucí okolo rybníka vedla unikátními mokřady a dalšími biotopy, ze kterých jsme si odnesli záznam se 40 pozorovanými druhy včetně rybáků obecných, rákosníka proužkovaného, orlů mořských i kopřivek. 

Sobotní terénní blok jsme zakončili působivým pozorováním Vltavského rozlivu od kostela v Želnavě u Nové Pece na severozápadním cípu Lipna. Lokalita je známa početnou populací bekasiny otavní. Někde tam pod námi v údolí s Vltavou meandrující v mokřadní vegetaci asi byly, ale my jsme neměli prostor se jim trpělivě věnovat. Rozloučili jsme se s naším průvodcem Alešem, poděkovali mu za vše a vydali jsme se na základnu balit. 

Finále Expedice Šumava v Boubínském pralese

V neděli jsme celou expedici symbolicky zakončili v pralesních porostech. Z Borových Lad jsme odjeli už v sedm ráno pod masiv Boubína. Na parkovišti u Idiny pily bylo naprosto liduprázdno, a tak tomu zůstalo téměř celé dopoledne, než jsme zdejší lesy opustili. Měli jsme tu asi tři hodiny, během kterých jsme zaznamenali například holuby doupňáky přelétající mezi korunami majestátních buků, skorce hrající si na potoce, oba králíčky – a taky lejska malého! Tetřeva jsme trochu obrečeli, ale o tom, že na Boubíně v době naší návštěvy reálně byli, svědčila uzávěra v podstatě celé lokality nad Boubínským jezírkem právě z důvodu jejich hnízdění.

Shrnuto, podtrženo: šumavská expedice se vydařila po všech stránkách – od dobré party lidí přes odborné vedení našeho průvodce Aleše až po samotná pozorování. Ukázala nám, jak pestrá, ale zároveň křehká je horská příroda naší největší chráněné oblasti. Horská mračna, hluboké smrčiny ani rozsáhlá rašeliniště nám sice nedala nic zadarmo, ale odměna stála vždy za to. Pochvala všem zúčastněným za skvělou atmosféru a Aleši Vondrkovi za exkluzivní vhled nejen do tajů šumavské avifauny. I ten jeřábek lesní byl nakonec uloven, sice jen na nahrávku, ale díky Kryštofovi ho máme!

Podívejte se i na…

• Souhrnný seznam pozorovaných ptačích druhů
• Fotoalbum z Expedice na dokreslení sděleného