V únoru je většina rybníků pod ledem, vodním ptákům ubývají přirozené zdroje potravy, a proto přilétají na řeky ve městech. Dobře vědí, že je zde tepleji, a navíc jim tam lidé nosí potravu. Jde především o labutě velké a kachny divoké. Ojediněle se zde objevují i lysky černé, rackové chechtaví, poláci velcí nebo chocholačky. Velmi vzácně i hvízdáci euroasijští, ostralky štíhlé, slípky zelenonohé nebo kachničky mandarínské.

Někteří lidé chodí vodní ptáky přikrmovat, a proto je dobré připomenout, že nejvhodnější potravou jsou, podle odborníků z Moravského ornitologického spolku, semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny. V menší míře lze použít i kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, protože ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Někteří odborníci nedoporučují přikrmovat vodní ptáky pečivem, ale chovatelé vodní drůbeže na to mají opačný názor.

Labutě často vycházejí i na břeh za lidmi s krmením. Toho využívají ornitologové k odečtení jejich kroužků, aby zjistili, odkud k nám přiletěli. Nejčastěji mají české kroužky, ale občas i polské, slovenské, německé nebo chorvatské. Pokud se vám podaří vyfotit nebo odečíst ornitologický kroužek, případně krční límec, dejte ornitologům vědět. Budou vám vděčni za pomoc při mapování jejich zimovišť. 

Fotky: (1) polák velký, (2) kachny divoké, (3) morčák velký – pár, (4) kachnička mandarínská, (5) morčák velký – samice, (6) racek chechtavý. Autor: Jiří Šafránek

Stáhněte si leták o přikrmování – zde.

Další zdroje informací:

• avifauna.cz
• birdlife.cz