Brzké ráno, první máj. Vzduchem se line sladká vůně květů podbarvená zpěvem kosa i tóny mistra slavíka. Odbíjí šestá a na mostě přes Mlýnský potok v Olomouci, Řepčíně čeká přes třicet nadšenců toužících po ranním koncertě ptáků. Nezbytné uvítání s rozdáním propagačních materiálů, tradiční věštění z letu ptáků a může se vyrazit. Začínáme u pěnkav, sýkor, vrabců a hrdliček, ale ukazují se i budníčci, kukačky, a dokonce chvilku pózuje i sameček žluvy. A už stojíme pod keřem, ze kterého se linou neodolatelné trylky slavíka. Dlouze vychutnáváme onu lahodnou melodii a pak už opouštíme pohodlnou pěšinu a míříme do divočiny, ke starému meandru. Zpěvem zde vévodí hlasitý střízlík, který jen krátkými pauzami dává šanci ukázat sví umění lejskovi bělokrkému nebo třeba dlaskům. Pomalu se otepluje, vycházíme na louku a s očima sledujícíma motáčí křivky se dostáváme až na Poděbrady. Krátká kontrola větrem rozčeřené hladiny, na níž je jen několik kachen, a přesouváme se k sítím. V pytlících nás již čekají okroužkované sýkory, budníček, kos, ale i pěnice černohlavá a pokřovní. S povídáním o kroužkování, různých možnostech odchytů i diskuzí o ptácích se loučíme něco po desáté ranní.