Vážené členky a vážení členové Moravského ornitologického spolku,

v souvislosti s letošním celostátním sčítáním čápů černých, které se opakuje každých 10 let již od roku 1994, bychom vás rádi přizvali k zapojení do mapovaní čápů černých (nejen) v působnosti našeho spolku.

Na organizaci sčítání se vždy podílí pod vedením Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), Česká společnost ornitologická (ČSO), Lesy České republiky, s. p. (LČR), Český svaz ochránců přírody (ČSOP) a některé další subjekty.

Obracím se tedy na vás jako členky a členy MOSu, pobočného spolku ČSO s výzvou a prosbou, abyste se do sčítání co nejvíce zapojili. Hlavní platformou pro zadávání dat o pozorováních je Avif, který provozuje ČSO (birds.cz). Jedná se zejména o zaznamenání všech pozorování čápa černého od příletu během března a dubna, přes celé hnízdní období až do odletu v srpnu a v září (až říjnu). Hlavním úkolem celé akce je odhad počtu hnízdících párů v celé ČR.

Moje prosba se tedy vztahuje k zapisování všech pozorování a při přeletu pokud možno i směr letu, aby bylo možno odhadnout, zda se jedná o přelet mezi hnízdní a potravní lokalitou a naopak. To platí zejména pro hnízdní období (duben až červenec) a pro opakovaná pozorování na stejné lokalitě a v jejím okolí. Z toho lze při vyhodnocování usuzovat na pravděpodobné hnízdění v širším okolí místa pozorování. Jak jsem uvedl, výsledkem akce má být odhad počtu hnízdících párů v celé ČR a v Olomouckém kraji zvláště ve spolupráci s vámi. Hledání hnízd není tím nejdůležitějším cílem, ale oznámení nálezu a polohy hnízda (obsazeného i staršího z minulých let) je vítaným bonusem. Přesnou polohu hnízda není vhodné uvádět veřejně, ale jako skrytý údaj. Důvodů je hned několik – rušení a návštěva hnízda a jeho okolí dalšími pozorovateli nepřispívá ke klidnému průběhu hnízdění, nemluvě o pokusech získat fotografii apod. K návštěvám hnízdišť nejsou příznivě nakloněni ani majitelé a správci lesních porostů, ať už se jedná o lesy státní, soukromé, obecní nebo církevní. Lesní personál často hnízda čápů černých zná a případná nevydařená hnízdění jsou pak přičítána, často neprávem, aktivitám ornitologů, fotografů, zvědavců apod.

Předchozí ročníky sčítání  1994, 2004 a 2014 byly velmi pozitivní, odhadované počty pro celou republiku rostly, přibližně 300 a 400 párů v prvních dvou sčítaných letech a v roce 2014 to bylo 505 pro celou ČR. V posledních několika letech však přicházejí od kolegů z různých částí našeho území zprávy o poklesu pozorování až úplném vymizení čápů černých (jižní Morava, východní Čechy, Doupovské hory). I tento klesající trend může být příčinou nižšího počtu pozorování na Avifu. Každopádně budou výsledky letošního sčítání velmi zajímavé a důležité pro další prognózu vývoje naší populace a případné návrhy opatření ve prospěch čápů černých, jejich ochrany a zlepšení podmínek pro hnízdění, dostupnost potravy apod.

Podle dosavadních poznatků se jeví jako významný problém probíhající klimatická změna a zvýšení teploty, které vede nebo vedlo v některých oblastech až k vyschnutí drobnějších vodních toků, tedy k vymizení ryb, které jsou hlavní potravou čápů černých. Lokálně může mít výrazný vliv také kůrovcová kalamita a vykácení velkých ploch lesů, kde čáp černý hnízdil.

To vše nám pomohou objasnit výsledky letošního sčítání, nebo alespoň naznačit vhodná řešení. Proto znovu prosím o vaši účast a těším se na spolupráci. Děkuji předem a spoléhám na vás!

František Pojer, hlavní koordinátor sčítání