Hnízdní část letošní kroužkovací sezóny je za námi a při pohledu do terénních deníků je zřejmé, že do ornitologických statistik vstoupí jako jedna z nejnáročnějších a nejchudších za poslední desetiletí. Přinášíme vám přehled výsledků z odchytů na rybníku Nesyt, programu CES i z monitoringu břehulí a vlh pestrých (RAS).

Nesyt: Nejslabší výsledky za téměř čtyřicet let

Pravidelný odchyt a kroužkování ptáků na největším jihomoravském rybníku Nesyt u Mikulova přinesly v letošním roce suverénně nejhorší výsledky za téměř 40 let trvání tohoto monitoringu. Celkově bylo okroužkováno necelých 450 ptáků. Zbývající odchyty do celkového počtu 494 jedinců představovaly retrapy, přičemž letos nebyl zaznamenán žádný zahraniční kontrolní odchyt. Přestože se neobjevila žádná mimořádná faunistická vzácnost, potěšily odchyty sýkořic vousatých (Panurus biarmicus) — celkem téměř 40 jedinců včetně kontrolních odchytů — a také 10 slavíků modráčků (Luscinia svecica).

Lokalita samotná čelí pokračujícímu rozpadu vnitřních rákosin. Odchytová linie proto musela být v letošním roce protažena až k vnějšímu okraji rákosového porostu. I přes slabší ptačí sezónu však na lokaci panovala skvělá atmosféra — jak výstižně poznamenala do deníku Lucie Turčoková-Rubáčová, „za ptáky už na Nesyt sice jezdí už jen Jožka Chytil, ostatní si ale naplno užívají vzácných sociálních kontaktů jak s místními, tak s kolegy na váhovně č. 2.“

Program CES: Rekordní sedmý odchyt výjimkou v jinak slabém roce

Na další dlouhodobě sledované lokalitě, Záhlinických rybnících u Hulína, byl kroužkovací program CES zaměřený na úspěšnost hnízdění zdárně ukončen k 29. červenci. Také v tomto případě jsou celkové výsledky hodnotitelné jako velmi slabé. Jedinou světlou výjimkou byl sedmý odchytový termín, který se naopak zapsal jako rekordní – bylo na něm odchyceno 113 ptáků. Ostatní závěrečné odchyty se však pohybovaly na velmi nízkých hodnotách a mnohdy ani nedosáhly hranice 40 ptáků.

Mezi chytanými ptáky výrazně chyběla mladá generace sýkor a podprůměrné počty byly zaznamenány také u mladých budníčků menších (Phylloscopus collybita) a pěnic černohlavých (Sylvia atricapilla).

Výzkum hnízdních kolonií (RAS): Břehule pod tlakem, vlhy v Malé Lipové slaví úspěch

Monitoring v rámci programu RAS pod vedením Josefa Chytila probíhal v okrese Přerov na sledovaných lokalitách Osecká Bečva a Rokytnická pískovna, zde včetně podlokalit Malá Lipová a Žeravice – zemník.

Břehule říční (Riparia riparia)

• Osecká Bečva: Řeka v zimě změnila svou hlavní proudnici, v důsledku čehož nedošlo ke stržení levého břehu. Absence čerstvých kolmých stěn znamenala nedostatek hnízdních příležitostí — celkově zde hnízdilo pouze kolem 300 párů.
• Rokytnická pískovna: Situace je zde bohužel alarmující — v letošním roce zde břehule nehnízdily vůbec. Navíc zde dochází k postupnému zavážení lokality a zřejmě dojde k úplnému zavezení a přeměně na pole.
• Žeravice – zemník: Lokalita čelí zavážení odpadem a zeminou, břehule ale úspěšně hnízdily v počtu téměř 300 párů. Podrobnosti o dalším osudu zemníku, a tím i kolonie, jsou v šetření.

Vlhy pestré (Merops apiaster) a břehule v Malé Lipové

• Světlým bodem letošní sezóny je lokalita Ptačího parku Malá Lipová mezi Žeravicemi a Rokytnicí nedaleko Přerova. Zde bylo zaznamenáno celkem 25 párů vlh pestrých a hrubým odhadem cca 150 párů břehulí.
• Vlhy ještě v průběhu srpna aktivně dokrmují mláďata na minimálně 9 hnízdech (stav zjištěn k 1. 8. 2026). Na lokalitě proběhl úspěšný zkušební odchyt do specializovaných monofilamentových sítí, při kterém bylo odchyceno a kroužkováno celkem 29 vlh. Pro příští sezónu se předběžně uvažuje o osazení vybraných jedinců miniaturními vysílačkami, což však bude záviset na posouzení rizik spojených s pohybem ptáků v úzkých hnízdních norách.

Lokalita ptačího parku se rovněž těší obrovskému zájmu veřejnosti a milovníků přírody. Vysoká návštěvnost sice občas vyvolává drobné rozpaky u některých fotografů vyžadujících klid, většina návštěvníků je však z pozorování těchto drahokamů naší přírody nadšená — zvláště když mají možnost prohlédnout si vlhy zblízka prostřednictvím stativového dalekohledu.

Foto: Alois Rozsíval a archiv MOS